Žábry KOI

Žábry jsou žebrované tedy i při malém prostoru mají velkou povrchovou plochu což zabezpečuje nasávání už i při malém objemu vody využití potřebného množství kyslíku.

Na každé straně těla jsou čtyři chrupavkové žaberní oblouky prokrvené žábry. V těchto žábry se nacházejí nejmenší krevní cévy (kapilár), které vedou k výměně plynu. Žábry mají obvykle růžovou až načervenalou barvu.

Během evoluce se vyvinuly různé mechanismy, jejichž cílem je vždy efektivní, nabrat do sebe rozpuštěný kyslík. Některé druhy ryb mohou, stejně jako lidé, absorbovat kyslík ze vzduchu. Ale ne Koi. Koi absorbuje vodu přes ústa, kterou následně vypouští přes žábry. Tady v ústní dutině, vzniká podtlak, který vytváří konstantní tah množství vody. Frekvence dýchání se mění v závislosti na velikosti Koi a množství koncentrace kyslíku a oxidu uhličitého ve vodě.

Respirační rychlost je menší než 80 tepů za minutu co je považováno za normální. Je zajímavé, že jen na pohyb žaber je potřeba 10% absorbovaného kyslíku.

Ve vodě je mnohem méně rozpuštěného kyslíku než ve vzduchu. Ve vzduchu je asi 21% kyslíku a ve vodě, je pouze asi 1%. Kombinace anatomických specifičnosti a vytříbeným příjmem kyslíku umožňuje koi, za normálních okolností dostávat dostatek kyslíku do těla. Ideální je proto pravidelně měřit hodnoty rozpuštěného kyslíku ve vodě a to zejména v letním období v časných ranních hodinách kdy je množství kyslíku na nejnižší úrovni a zajistěte rybám správné hodnoty obvykle nad 5ppm.